Většina to zná z F1ček, vstřikovací trysky nad sacími hrdly. Má to své výhody. Palivo je s nasávaným vzduchem déle v kontaktu a může se tak lépe rozptýlit. Použité vstřiky (viz. níže) mají dostatečný průtok na to, aby jimy mohly být nahrazeny sériové vstřiky. Přesto, jako nelepší možnou variantu, doporučuji ponechat sériové a tyto horní vstřiky zapojit jako sekundární. Samozřejmě s použitím programovatelné řídící jednotky, např. IgniJet 2007. Při tomto zapojení bodou spodní i horní vstřiky pracovat současně, čímž se výsledný vstřikovací čas zkrátí až na polovinu. Budeme tak mít více volnosti pro přesné nastavení palivových map.
